Příběhy ze života (4)

KNIHA MÉHO ŽIVOTA

Laetitia cítila, že svůj život nemá pevně ve svých rukách a že jí něco uniká. Občas měla pocit, že jde správným směrem, ale bála se udělat další krok. 

Po dlouhé cestě se ocitla uprostřed velké, nádherně zdobené a moderně vybavené knihovny. Regály každého uchvátily svou výškou a Laetitia věděla, že tohle je to pravé místo, kde se dozví odpověď. Cítila se tu úžasně, jako by se jí splnil dávný sen. Nastoupila do obslužného vozíku, který jí vysokou rychlostí přepravoval mezi regály. Laetitia si jízdu užívala jako malé dítě návštěvu pouťových atrakcí. 

Vozík jí dopravil až ke správnému oddělení a správné řadě.  Tam už dívka věděla, co má dělat. Vzala do rukou obrovskou knihu, jejíž vazba byla překrásně zdobená. Laetitia měla chvilku strach jí otevřít, ale zároveň se velmi těšila. Stránky knihy zářily čistotou jako čerstvě padlý sníh. Vyzývaly dívku, aby do nich bez bázně začala psát. Psát svůj příběh. 

Laetitia si uvědomila, že co napíše, záleží pouze na ní. Najednou věděla, že vůbec není důležité znát předem celý příběh až do konce. Stačí napsat stránku a další možnosti se jí ukážou a povedou jí dál. Stejně, jako když jdete ve tmě a máte malé světýlko, vidíte vždy jen krok, dva dopředu, ale ne na konec cesty.