Často se mě ptáte, zda při našich sezeních něco cítím nebo vidím.

Funguji tak, že i když něco vidím nebo cítím, tak nesděluji. Jde o to, že někdy se v terapii můžou ukázat vážné věci, někdy vypluje na povrch i zasunuté trauma a podobně. A kdybych to klientce řekla já, ona by to nemusela chtít přijmout, věřit v to a mohlo by to způsobit větší škodu. Proto opravdu držím prostor, aby si na to klientka přišla sama.  

Určitě se ale zkusím ptát nebo navrhnout jiný úhel pohledu. Ale vždy si k tomu klientka dojde sama.

Ze své zkušenosti vím, že taková informace, která se klientce ukáže sama, má mnohem větší hodnotu, než sdělená informace. Také důvěřuji vedení a vím, že co se má ukázat, se ukáže. Vždy se ukáže jen to, co člověk zvládne zpracovat. 

Někdy je to tedy cesta krůček po krůčku, aby člověk nebyl zahlcený. Pouští se hodně emocí a bývá to opravdu vyčerpávající pro obě strany.